Klíčové nástroje udržitelnosti v logistice, Ringil mezi nimi
Evropská unie si stanovila cíl, že do roku 2050 bude uhlíkově neutrální. Je to velmi sebevědomý cíl a k jeho splnění vedou postupné kroky.
Podle dohody známé jako Green Deal pro Evropu má do roku 2030 30 % silniční dopravy nad 300 km jezdit jiným způsobem, do roku 2050 dokonce 50 %.
Udržitelný rozvoj dopravy v Česku
V českém kontextu je důležitým dokumentem Státní politika životního prostředí ČR 2030 s výhledem do 2050. Obsahuje mj. SWOT analýzy ochrany ovzduší a přechodu ke klimatické neutralitě.
Mezi slabými stránkami výslovně uvádí vysoký podíl silniční nákladní dopravy na přepravách na střední a delší vzdálenosti. Příležitostí je preferovat železnici před nákladní silniční dopravou.
Priority v dopravě podle Ministerstva životního prostředí
- postupný rozvoj nízkoemisních a bezemisních vozidel
- rozvoj kombinované dopravy (zejména silnice + železnice),
- odklon tranzitní a individuální dopravy z center měst
Pro převedení (nákladní) silniční dopravy na železnici je důležité vybudování terminálů (překladišť) a také zvýšení kapacity železniční dopravy.
Projděte si podrobněji přehled klimatických závazků České republiky.
Nástroje udržitelné logistiky
Dopady nákladní dopravy na životní prostředí snížíme několika základními způsoby, nejlépe jejich kombinací:
1. Alternativní pohon – elektromobily, vodíková auta, CNG auta
Nejsilnější směr inovací v Evropě je v současnosti elektromobilita. Závazek EU je neprodávat po roce 2035 žádná auta se spalovacím motorem. Větší pozornost je věnována osobním automobilům, ale vyrábějí se už i elektrokamiony. Potíž je však v jejich reálné nedostupnosti pro firmy a dořešená není ani otázka recyklace.
2. Změna dopravního prostředku – místo silnice železnice, kombinovaná (intermodální) přeprava
Evropa má do roku 2050 závazek přesunout 75 % nákladních přeprav na železnici. Půjde zejména o přepravy na střední a delší vzdálenosti.
Železniční nákladní doprava je efektivnější:
- 3x nižší energetická náročnost železnice oproti silniční dopravě,
- úleva přetíženým silnicím a zvýšení bezpečnosti osobní silniční dopravy,
- vyřešení potíží s nedostatkem řidičů kamionů,
- úspora na mýtném – stále se zvyšuje, nově zavedeno i v Německu a Rakousku,
- možnost snadno přepravovat i vyšší objemy a tonáže zboží.
Můžeme uvažovat i o využití říčních toků. Vzhledem k výkyvům počasí ale splavnost kolísá a zajištění splavnosti pomocí zdymadel je ekologicky nešetrné a administrativně náročné.
3. Lepší organizace dopravy
Tento bod je výzvou jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu.
Alfa a omega lepšího řízení dopravy je pracovat se svými daty – sledovat místa, kam jezdíme, časy vytížení, frekvence přeprav.
Existuje mnoho systémů řízení dopravy (Transport Management System – TMS). Například TMS Ringil umí účinně převzít rutinní operace v plánování přeprav, které člověk zastane jen těžko. Eviduje přepravy včetně všech detailů, uchovává dokumentaci, sledujete v něm průběh přeprav 24/7, komunikujete s dodavateli i dopravci.
4. Snížení objemu dopravy
Klíčem k plnění tohoto cíle je lokálnost a decentralizace. Budovat a využívat lokální zdroje energie – bioplynové stanice či fotovoltaiku, přemýšlet o udržitelné spotřebě doma i ve firmě.
Každý z těchto nástrojů v současnosti slouží mnoha experimentům, možnosti inovací jsou velmi široké. Třetí možnost – lepší organizace dopravy – je nejrychlejší a čelí nejmenšímu počtu technických i jiných problémů. Digitální nástroje máme, začněme je používat.